Ztracený Svatý

Česko-slovenský detektívny príbeh s kunsthistorickou zápletkou, komiksom a historickým ponaučením.

V roce 1952, v jedné z nejtemnějších dob naší historie, je na výstavě "Československo-sovětské přátelství ve výtvarném umění" na pražském Žofíně představeno právě dokončené umělecké dílo. Osm metrů dlouhý a bezmála devět metrů vysoký obraz "Díkuvzdání českého a slovenského lidu generalissimu Stalinovi" je dílem autorského kolektivu Čumpelík - Čermáková - Schoř. Jde o největší plátno namalované v našich zemích ve 20. století. Obrazu je věnována mimořádná pozornost, o vzniku díla pravidelně informují státní média podobně jako o ve stejné době vznikajícím Stalinově pomníku na Letné. Samotné odhalení gigantického obrazu za účasti politiků natáčí na výstavě filmový štáb. Naopak, odborná kritika ho přijímá vlažně až znechuceně. Nikdo nemůže tušit, že půjde o jediné záběry gigantického díla. Obraz zmizí.


Kolik umělců muselo zemřít, než Praha - město, které Stalin nikdy osobně nenavštívil - dokončila monumentální pocty na jeho oslavu? Autor Stalinova pomníku spáchá sebevraždu dřív, než je jeho dílo odhaleno. Jaký byl příběh autorů gigantického plátna? Zneuznaného, zapomenutého a stárnoucího malíře náboženských obrazů Jana Čumpelíka? Jak se proměnil v umělce, kterého komunistický režim dává za vzor a Klement Gottwald ho označí za "největšího československého malíře"? Kdo kritizoval tento obraz jak a proč? A jakým způsobem se jeho životní osud nakonec propojí s Mikulášem Medkem pronásledovanýcm státní mocí? Co bylo Armádní výtvarné studio? Jak bylo definováno a jak se prosazovalo umění socialistického realizmu? Co to má být ten socialistický realizmus? Jak se k obří zakázce dostali studenti AVU Alena Čermáková a Jaromír Schoř? A co se vlastně stalo, nebo mohlo stát, s nejrozměrnějším obrazem naší historie?


Verejnosti celkom neznámy a pritom pravdivý príbeh kedysi slávneho a obdivovaného, ale aj zatracovaného a opľúvaného obrazu tvoria kostru „detektívneho románu“ Ztracený svatý. Ten je vystavaný na historických faktoch a overených informáciách z výskumov českých a slovenských bádateľov a vysvetľuje fungovanie a kultúrny kontext stalinizmu - obdobia, kedy politika a umenie fungovali ruka v ruke. Druhá rovina rozprávania zavedie čitateľa do súčasnej Prahy, kde sa dvojica česko-slovenských kurátorov pokúša stratený obraz po desaťročiach nájsť a znovu vystaviť. Historický príbeh sa prelína do dnešných dní – putovanie Prahou, vzorná kurátorka a drzý kurátor-detektív v duchu tradícií žánru drsnej školy posúvajú hranice našej disciplíny. Knihu je preto možné vnímať ako netradičného sprievodcu po československom umení socialistického realizmu. Ilustrovaná publikácia nečakane pracuje s poznámkovým aparátom, ktorý dopĺňajú komiksové príbehy a nakoniec – ponúka nečakaný a šokujúci záver.


autori: Ondřej Horák & Alexandra Kusá s ilustráciami Jindřicha Janíčka


Kniha je dostupná v eshope SNG a v kníhkupectve Ex Libris.


„našou motiváciou je presvedčenie, že proti nebezpečenstvu totality vedie iba jedna cesta: cesta skúsenosti a slobodnej diskusie o tom, čoho sa treba vyvarovať“

Traumfabrik Kommunismus, 2003

Partneri projektu

Cold Revolution

Akcia ZET je pripravená aj pri príležitosti výstavno-edičného projektu Cold Revolution v Národnej galérii umenia Zachęta vo Varšave.